Chrání popínavé rostliny na fasádě dům, nebo mu škodí?

Záleží na stavu zdi. Na zdravé a celistvé omítce fungují popínavky jako zelený plášť: v létě stíní, v zimě drží u zdi vrstvu vzduchu a část deště steče po listech dřív, než dopadne na omítku. Na popraskané, vlhké nebo dřevěné fasádě naopak poškození urychlí. Rozhodnout tedy musíte nejdřív o zdi, teprve potom o rostlině. Následuje pět otázek, na které je dobré znát odpověď před výsadbou.

Co popínavky domu skutečně dávají?

Největší přínos je v létě. Listová plocha zastíní jižní a západní zdi, takže se méně přehřívají a v pokojích za nimi bývá chladněji. Odpařování vody z listů navíc okolí mírně ochlazuje. V zimě zeleň, která zůstává, zadržuje u zdi vrstvu klidného vzduchu a omezuje proudění větru po fasádě.

Popínavky také zachytí část deště a prachu, takže omítka je méně namáhaná. Pro zahradu mají další výhody: poskytují úkryt ptákům, květy zásobují včely a opadavé druhy na podzim nabídnou barevnou fasádu. Žádné z těchto čísel nelze sečíst do přesné úspory energie, ale zkušenosti ukazují, že na správně zvolené stěně prospívají.

Kdy fasádě škodí

Hlavní riziko představují druhy, které se k povrchu přichytávají kořínky nebo přísavkami. Pokud najdou prasklinu, zalezou do ní a při růstu ji rozšíří. Vlhkost, která pak zůstane pod listy, omítku drží mokrou a urychluje její odpadávání. Na staré vápenné omítce nebo cihlách s vyplavenou spárou je problém ještě větší.

Dřevěný obklad zeleň rychle zavlhčí a zhoršuje se hnilobou. Také fasáda s polystyrenovým zateplením a tenkou omítkou nemá odolnost pro tahy a trhání. Popínavky se hodí tam, kde je zeď suchá, celistvá a po natření nepotřebujete obnovovat každé dva roky. Před výsadbou projděte zeď a opravte všechny praskliny.

Které druhy lezou samy a které potřebují oporu

Samolezné jsou břečťan, loubinec a hortenzie popínavá. Přichytávají se kořínky či přísavkami, takže nepotřebují oporu, ale zanechávají na stěně stopy. Ovíjivé a pnoucí druhy, mezi které patří plamének, vistárie, zimolez nebo pěnišník, potřebují mřížku, lanka nebo dřevěné latě.

Plamének zabere málo místa a kvete, ovšem potřebuje stinný kořenový prostor. Vistárie dorůstá do velké síly a dokáže ohnout žlab nebo pergolu, proto jí dejte pevnou konstrukci. Loubinec a břečťan jsou nenáročné, ale hustě obrostou. Ptejte se, kolik práce chcete věnovat: samolezné druhy vyžadují méně vázání, zato se hůře odstraňují.

Jak připravit zeď a oporu

Pokud stavíte mřížku, kotvěte ji tak, aby mezi zdí a latí zůstala mezera zhruba pět až deset centimetrů. Vzduch mezi rostlinou a omítkou odvádí vlhkost a keř se nedotýká fasády. Dřevěné latě natřete ochranným nátěrem, kovové zvolte pozinkované nebo nerezové.

Sazenici zasaďte alespoň třicet centimetrů od zdi, aby měla kořeny mimo okapovou zónu a základy, a nasměrujte ji k opoře bambusovou tyčkou. První rok zalévejte pravidelně, protože u domu bývá půda suchá a stíněná. Kořenový prostor mulčujte kůrou, aby zůstal chladný. Pozor na rozvody pod zemí, ať kopání nepoškodí drenáž.

Kterou stěnu zazelenit jako první

Jižní a západní stěny se v létě nejvíc přehřívají, takže tam stín popínavky přinese největší úlevu. Zvolte rostliny, které slunce snášejí, například loubinec nebo plamének s kořenovou zónou zastíněnou nízkými trvalkami. Na severní straně vlhký stín vyhovuje břečťanu, který tam roste pomalu a nezabere víc, než potřebujete.

Východní stěna dostává ranní slunce a bývá mírná, hodí se na většinu druhů. Zvažte také, kde stojí okna. Rostlina, která zakryje okno, ubere světlo v interiéru, takže ji veďte mezi okny nebo dejte mřížku, kterou lze přistřihnout. Před výsadbou si den po dni sledujte stín a směr větru na dané stěně. Ušetří vám to přesazování.

Na které domy se popínavky nehodí

Nehodí se na fasády s polystyrenovým zateplením a tenkou omítkou, protože přísavky a kořínky mohou povrch porušit a vlhkost pod porostem snadno pronikne do izolace. Špatnou volbou jsou i dřevěné obklady a roubené stěny, které potřebují sušení a pravidelné nátěry. Pozor také na staré cihlové zdivo s vyplavenými spárami.

V těchto případech postavte před zeď samostatnou konstrukci, třeba pergolu nebo sloupky s lanky ve vzdálenosti půl metru od fasády. Rostlina pak roste na opoře a zeď zůstává volná k větrání i opravám. Pokud si nejste jistí stavem omítky, nechte ji posoudit zedníkem, než popínavku zasadíte. Oprava pod hustým porostem je mnohem pracnější.

Jak často stříhat a co hlídat u okapů

Stříhat se vyplatí dvakrát ročně. Hlavní řez proveďte v zimě nebo na jaře před rašením, kdy vidíte strukturu větví a odstraníte suché a křížící se výhony. Menší letní zkrácení udržuje okna a dveře volné. Nikdy nenechávejte popínavky růst do okapů a pod střešní krytinu, kde zvedají tašky a ucpávají odtok.

Dvakrát za sezonu zkontrolujte okapy, parapety a rámy oken. Pokud se pod porostem drží vlhkost, rostlinu zkraťte nebo oporu posuňte. Při odstraňování samolezných druhů neodtrhávejte přísavky násilím. Stonek odřízněte u země a nechte uschnout, pak se stopy snadněji odstraňují. Fasádu poté otřete kartáčem a případně přetřete.

Zdroje

• Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
• Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně