Provensálský styl se dá udělat z toho, co doma máte

Provensálský styl nevznikl nákupem, ale z toho, co měli lidé na jihu Francie k ruce: vápenné stěny, starý dřevěný nábytek, lněné látky a sušené bylinky. Proto ho můžete doma připravit postupně a z věcí, které už máte. Začněte barvami, přidejte materiály, pak nábytek a nakonec doplňky. Pětikrokový postup níže vás provede tak, aby výsledek působil jako domov a ne jako kulisa.

Krok 1: vyberte barevnou paletu

Základem jsou světlé a vyblednuté tóny. Stěny bílé nebo krémové, k tomu levandulová, šalvějová zelená, pastelová modrá a okrová žlutá, které připomínají pole a slunce jižní Francie. Vyhněte se syté a lesklé barvě, která by vyrušovala.

Vyberte tři barvy: jednu hlavní, jednu doplňkovou a jednu akcentní. Například smetanová stěna, šedomodré okenice a levandulový polštář. Zkoušejte vzorníky na stěně v různou denní dobu, protože jižní světlo barvy zahřívá a severní je ochlazuje. Pokud nechcete malovat celý pokoj, začněte jednou stěnou nebo nábytkem.

Krok 2: upravte stěny a podlahu

Typické jsou hrubé a lehce nerovné stěny. Vápenná barva nebo štuk s jemnou strukturou dodají prostoru hloubku, kterou hladká malba nemá. Při malování netlačte na dokonalost, mírně nerovné tahy jsou součástí charakteru.

Na podlahu se hodí terakotové dlaždice, cihlově červené nebo hlinitě hnědé, případně dřevěná prkna v přírodním tónu. Pokud vyměna podlahy nepřipadá v úvahu, zvolte jutový nebo pletený koberec. Trámy ve stropě, pokud je máte, nechte odkryté nebo je přetřete bílou lazurou, která prosvítá. Dveře a okna získají na charakteru bílým nátěrem a patinou.

Krok 3: nábytek s patinou

Provensálský nábytek je dřevěný, často zdobený jemným řezbářským detailem a barevně ztlumený. Starší komodu, stůl nebo židle můžete osvěžit křídovým nátěrem v bílé, šedé nebo zelené, který nevyžaduje mnoho přípravy. Po zaschnutí hrany lehce obruste jemným brusným papírem, aby prosvítalo původní dřevo.

Povrch pak zakončete bezbarvým voskem nebo lakem, který chrání před vlhkostí. Pracujte vždy po směru vláken a v tenkých vrstvách, ať se nátěr nesráží do kapek. Nezapomeňte na bezpečnost, zvlášť u starého nábytku, který mohl být natřen barvou s olovem. V takovém případě nebrousit nasucho, raději použít odborníka a respirátor.

Krok 4: textilie, které změkčí prostor

Len, bavlna a režné plátno jsou materiály, které k tomuto stylu patří. Záclony nechte lehké a pustit světlo, ubrusy a prostírání zvolte s drobným květovaným vzorem nebo jemnými kostkami. Zde platí, že drobný vzor funguje lépe než velký, a že stačí dva různé vzory v podobné barevnosti.

Na postel pořiďte lněné povlečení v neutrální barvě, přehoz s jemným prošíváním a pár polštářků s levandulovou výplní nebo vyšívaným detailem. Do kuchyně se hodí utěrky s proužky a krátké záclonky na žerdi v okně. Textilie pravidelně perte, ale nežehlete vše dohladka, lehce pomačkaný len patří k atmosféře.

Krok 5: doplňky a bylinky

Dokonči se na detailech. Keramické džbány a mísy ve venkovských barvách, proutěné košíky na polenech nebo chlebu, kovové svícny a staré zrcadlo v patinovém rámu. Na okenním parapetu pěstujte levanduli, tymián, rozmarýn nebo bazalku, které navíc použijete v kuchyni.

Na polici nebo stůl dejte sušené kytice, například levanduli, lícnici či pšenici, v džbánku nebo jen svázané provázkem. Méně je víc, ať stůl nevypadá jako výzdoba. Doplňky vybírejte tak, aby sloužily, protože provensálský dům je především obydlený. Pokud některá věc nemá využití, nenechte ji zabírat místo jen kvůli vzhledu.

Krok 6: dotáhněte kuchyni a jídelnu

Kuchyně je v provensálském domě srdcem. Otevřené police s keramikou a skleněnými zavařovacími nádobami nahradí část horních skříněk, dřevěný pracovní stůl nebo ostrůvek poslouží jako jídelní stůl. Dvířka skříněk můžete přetřít křídovou barvou a vyměnit kovové úchytky za kované nebo keramické.

Stůl prostřete lněným ubrusem a nesourodými talíři, které přesto drží jednu barevnou linku, třeba modrobílou. Uprostřed stačí džbán s lučními květinami nebo svazek bylinek. Židle nemusí být z jedné sady; sladí je společný odstín nátěru nebo podsedáky z podobné látky. Tak jídelna působí uvolněně, ale ne nahodile.

Krok 7: vyvarujte se přehnané kulisy

Nejčastější chybou je stylizace do muzea. Pokud se v místnosti sejde dvacet doplňků s motivem kohouta, levandule a cikád, působí spíš jako suvenýrový stánek než jako domov. Vyberte tři nebo čtyři předměty, které opravdu používáte, a zbytek odložte.

Druhou chybou je příliš sladká paleta. Pastely potřebují protiváhu v přírodním dřevě, kovu nebo tmavší keramice, jinak se místnost rozplyne do jedné barvy. Třetí chybou je dokonalost: čerstvě natřený nábytek bez jediného šrámu nikdy nevypadá jako provensálský. Lehce nerovné povrchy, praskliny v glazuře a mírné vyblednutí látek jsou součástí charakteru. Postupujte po jednom koutu a po každé změně se na místnost podívejte po hodině a druhý den, protože nové věci zpočátku vypadají výrazněji, než ve skutečnosti jsou.

Můj tip: Doporučila bych začít jediným kusem nábytku, třeba komodou nebo kuchyňským stolem, a přetřít ho křídovou barvou v tlumené šedozelené. Podle výsledku poznáte, zda vám styl vyhovuje, a zbytek bytu zatím zůstane beze změny.

Zdroje

• Pokyny výrobců barev a nátěrových hmot
• Obecné zásady bytového designu a restaurování nábytku